Dominikánská republika (v článku také jako DR) se nachází na východní části ostrova Hispaniola. Větší část území zabírají horská pásma, které při cestováním vnitrozemím prostě nemůžete minout. Nejvyšší horou je Pico Duarte s nadmořskou výškou 3087m.n.m. Menší část Dominikánské republiky zabírá nížinná oblast , která se nachází většinou podél pobřeží. Hlavním městem Dominikánské republiky je Santo Domingo, které si zároveň nese přívlastek největší město této země. S téměř třemi milióny obyvateli je tedy leaderem, celkový počet obyvatelů celé Dominikánské republiky je cca 9 miliónů.
Ostrov, na kterém se Dominikánská republika nachází, objevil Kryštof Kolumbus v roce 1492, o několik let později zde bylo založeno město Santo Domingo, kde dodnes naleznete dům Kryštofa Kolumbuse a jeho potomků. Ostrov se staletí vedl jako Španělsko-Francouzká kolonie a roku 1844 získává nezávislost pod vedením prezidenta Pedra Santany. Ten o necelých 20 let později požádal španělské království, aby se opět stali španělskou kolonií, po dalších 4 letech získává svou nezávislost podruhé. Následná diktátorská vláda vůdce Ulisese Heureauxe přináší zemi velice těžké období.
Další důležitou změnou je obsazení země Spojenými státy americkými. Totéž se stalo v druhé části ostrova – Haiti. Je zde hlavně snaha držet území kvůli výdělkům. V roce 1930 se v zemi dostává k moci vojenská diktatura pod vedením Generála Rafaela Leonidasw Trujilla Molina, ten vydržel u moci přes 30 let, bohužel se země po tuto dobu zmítá a nedaří se jí diktátorský režim svrhnout. V roce 1965 do Dominikánské republiky vtrhli Američtí vojáci a zřídili zde své základny, do o rok později následujících voleb padlo tisíce obětí nepokojů. Země se zmítala v nepokojích až do 90. let kdy se zadluženost země stává více než kritickou, Mezinárodní měnový fond se snaží pomoci, bohužel to vede k ještě větším nepokojům, lidé žijí v chudobě. Na konci 90. let se země snaží pomocí turismu zvednout svou ekonomiku, ale na úspěch si ještě dlouho počkají. Největší krize v zemi je zatím od roku 2002 snad uhašena, a ačkoliv míra chudoby je stále neuvěřitelně velká, Dominikánská republika má poměrně klidné období. Kontrast mezi pobytovými oblastmi pro turisty a obydlími pro obyvatelé je však stále naprosto těžko pochopitelný.
Obyvatelstvo v Dominikánské republice lze rozdělit do tří etnických skupin, mulati jsou většinou se 73 %, běloši jsou zastoupeni 16 % a černoši 11 %. Úředním jazykem se zde stala španělština, kde můžeme poděkovat slavnému Kryštofu Kolumbovi. Jako každá kolonie, i Dominicana má svůj přízvuk velice podobný tomu na kubě, tj. španělština s polykáním hlásek uprostřed slov. Gramotnost populace zde není nikterak špatná, nicméně správnost psaní je trochu problémem. Komolení slov je zde na denním pořádku.
Kriminalita v zemi je na dané poměry poměrně nízká, pro turisty je zde poměrně bezpečno ale některým místům je lepší se vyhnout. Drogová problematika je v DR silně potírána. Je zde zakázáno jakékoliv množství a prodávání, nicméně se většina turistů setká s nabídkami. Prostituce je zde na poměrně vysoké úrovni a ruku v ruce s ní jde nákaza AIDS, která díky minimální prevenci je na počet obyvatel vysoká. Nicméně sexuální turistika ročně přiláká statisíce návštěvníků.
Měnu, kterou v DR naleznete, je různorodá, oficiální měna je Peso, ale pokud přijedete s Dolary či Eura, rozhodně se neztratíte. Doporučujeme přijet s drobnými bankovkami, povaha obyvatelů je nevracet( jako důvod uvádějí, nemáme drobné) a očekávat požadovanou vrácenou částku jako spropitné. Nastavené ruce zde potkáte téměř všude.
V Dominikánské republice je 95% obyvatel věřících křesťanů, hlásících se k římskokatolické církvi. Dominikánci chodí pravidelně do kostela a jsou opravdu velice zbožní a kázání je pro ně společenskou událostí na vysoké úrovni, nicméně jsou i moderní a nelámají si hlavu s nedodržováním zvyklostí. Kostely a ostatní svatostánky jsou zde operovávány jako národní klenot. Zbylých 5% obyvatel jsou protestanti, židé, ateisté a v poslední řadě lidé uznávající WooDoo a to díky sousedícímu Haiti.
Mezi národní záležitosti zde také patří Tanec a hudba v duchu Merengue. Je to zde takřka národním symbolem. Dominikánci tančí a zpívají doslova při všem. Další tradicí jsou zde kohoutí zápasy. Je to takové menší kulturní dědictví, které se stále udržuje.
Elektrické napětí v Dominikánské republice je stejné jako v USA, tj. 110V, je tedy nutné koupit adaptér pro USA a pokud jej zapomenete, vždy jej seženete v hotelovém obchodu či případně na recepci. Pokud pojedete do Dominikánské republiky, nezapomeňte si aktivovat Roaming pro tuto zónu, počítejte s celkem vysokými cenami. Je tu jedna věc, se kterou raději počítejte, poměrně nedávno docházelo k updatu sítě pro mobilní operátory a nedopadlo to na jedničku, SMS zde nejsou moc spolehlivé a pokud si chcete být jisti, raději volejte, sice SMS většinou dojdou, ale někdy se zpožděním, často lidi říkají, že po návratu do ČR nastane smršť sms co v DR nepřišli.